horsedick deep

Zase přemítavý den. Pracoval s takovou myšlenkou – ted to vidíš, teď ne. Teď obsah, teď prázdnota. Významný jedinec, ale nerozhodný. Sklony k narcismu a hysterie. Zasahující do zón žen.

Ve vztahu k sobě pěstoval nezdravý odstup. Sledoval se někdy s velkým záujmem a překvapením, co to vlastně dělá. Od umění si osvojoval zábavné umění sebepozorování. I ostatních.

Byl jako tlustá žena. Bečka s párem očí. Upírající pohled na ty štastnější. Jako zvíře v kleci. Oddělena od ostatních. Smyslnou dychtivostí a zoufalstvím. Lidé si někdy v její přítomnosti počínají, jako by byli sami. Proto ona zná lidi, tak jak jsou, když se nikdo nedívá.

Xox vyhlížela dost okultně. Vždycky jen čekal, že zničehonic roztáhne křídla a odletí. Pro nadsázku měla velký talent. A pro přehánění.

Četl její blog a pak jednotlivé posty vytiskl. Čtouce znova a znova, vzal si pera různých barev, pastelky zvláštně někým ve vzteku rozlámané – kousky ... a začal podtrhávat každý motiv v jejích úvahách. Když skončil, měl dvacetosm póz. Zero nacházel xoxu rasistku, xoxu kovboje, xoxu básníka, xoxu potenciálního umělce, xoxu špinavou couru, xoxu velebitelku sexu, xoxu sebezničitelku, xoxu odbornici na karmu, xoxu kanadskou krásku a xoxu italského zabijáka. V posledním čase se tlačila do popředí filmová hvězda, suverénní, na všechno kašlající blahosklonná suprstar.

Sem tam se i zasmál. A na jednu nádhernou minutu se zdála tak komická, jako Letterman, když má dobrý den, ten jistý maniakální pronikavý rentgenový pohled, ta jistá nenávist k frázím. Pane bože, někdy vidí věcem až na dno.