smacked my B. up!

from here to ..ententýn

Ja ‎(13:49):
http://www.youtube.com/watch?v=nJuqcXZzzs4
raz budem raper ako on

klaark ‎(13:55):
wait a sec.

Ja ‎(13:56):
pracujes
?
nemam
rusit?
co
robis?
preco nepises

klaark ‎(14:07):
ahoj
pisu

Ja ‎(14:07):
komu?
mam ziarlit?

klaark ‎(14:08):
tobe lasko
jedine
cmuk
pčo ani tan zasrany we own d najt nejede!!

Ja ‎(14:08):
ja som si to doma pozrel

Ja ‎(14:09):
asi si nieco dojebal

klaark ‎(14:09):
tak mi o tom aspon povidej

Ja ‎(14:09):
on tam tak dosiel a potom ho postrelili ale prezil a jeho brat sa nahneval

klaark ‎(14:09):
hmmm

Ja ‎(14:09):
a ze ide do toho

klaark ‎(14:09):
dal?

Ja ‎(14:09):
a potom isiel a vsetko spravil
a skoro zomrel
ale prezil

klaark ‎(14:10):
!
dal dal!!!

Ja ‎(14:10):
viem ze sa ti paci ako to dokazem podat

kung - futurismus

Tahala ho do sousedního rajonu. Tam nepatřil. Nebo si to aspoň nalhával. Rajon zbrklosti.
Patřila k těm hezkým, temperamentním bohatým slečnám, které vždycky tvoří důležitý společenský a lidský segment obyvatelstva. Špatné vzdělání. Studovala literaturu, hlavně francouzskou. Znala spoustu jazyků. Zbytečně mnoho. Trompe-la-mort. To byl její přístup.

Snahy o trvalost jsou tak smutné. Odmítala. Právo na soukromé naděje? Pošetilost – jsou jako ty bublinky ve varné láhvi. Lidé také ovšem často přehnaně zdůrazňují tragiku svého postavení. Vyzdvihují rozpad jistot. ON to obtáčí černočernou ironií. Lidé tímto ospravedlňují lenost, pošetilost, povrchnost, rozmrzelost, chtíč – všechno naruby.

Je zkažená a je v ní oheň. XOX. Ve zlu stejně jako v umění existuje osvětlení. Jako v té povídce, kdy se zapálí dům, aby se upeklo prase. Ovzduší se tím projasní. Dobrodiní širšího pohledu. Bigger picture. Všichni metafyzikové si toho laskavě povšimněte!

Lidstvo, šílící po symbolech, se snaží vyjádřit, co samo neví. Odpovídat na dotazy bylo nanic. Vedlo to jen k další diskusi, dalšímu vysvětlování. Ponížení z vysvětlování ... nepsat! Nic! Pracovní úsilí ve spojení s uměním dospělo k banalitě. Končím tedy! Kung – fu a turismus, to jsem chtěl původně. Na to není pozdě. Jdu za papežem. Popadnu klacek a jdu do Itálie. Ten klacek budu mít jako berlu.

obrana srdce kondomem

Přesto nerezignoval. Zvláštním výsledkem růstu historického vědomí je všeobecné lidské přesvědčení, že vysvětlení je životně důležité. Lidé musí vysvětlit svůj stav. A když nevysvětlený život nestojí za to, aby člověk žil, vysvětlený je zase nesnesitelný. Syntéza anebo smrt! Když však člověk vidí, jaké divné poznatky, halucinace a projekce plodí lidská mysl… Intelektuál je v každém případě separatista. A s jakou syntézou se už takový separatista může přihlásit o slovo?

Přemýšlel. Velká města jsou jako krásné ženy, rozdílná jen v tom, že je to další a další verze téhož, povrchně zamaskovaná. V tom městě měl nedořešenou citovou záležitost. Stejně by myslel, denodenně a pravidelně, na jedinou ženu, a co jí mohl říct a co mu mohla odpovědět. „Objekt lásky“, jak tomu říkají psychiatři, se vám nenaskytne každý den a také se ho lehko nezbavíte. Vzdálenost je pouhá formalita. Duše ji nebere na vědomí. Tak se vydal na cestu.

V takovém velkém městě vám hrozí hlavně prázdnota. Lidské mezery a průrvy, jakási duševní ozonová vrstva, kde to páchne po odbarvovači. Vaše nejtajnější tajnosti nikoho příliš nezajímají. Navíc je na trochu složitější úrovni všechno, co už víme, stejně nepřesné a rozostřené jako čerstvé poznatky, které bychom připojili k těm dosavadním.

.

Zřejmě patřil k mužům, které fascinují problematické ženy. Evropanka by si nikdy nestoupla za jeho židli, aby beze slov vyhlašovala zoufalství, bojovnost, věrnost. Jistě - jeho chyba, že stále urputně zachovával věrnost přezíravé, chladné ženě. Po mnoho let považoval své city k ní za čirý kýč. A kýč neladil dost dobře s progresivními formami osobního vývoje, o jaký mu šlo. Nihilista, patříci k alternativní subkultuře jako příslušník - v širším smyslu - kriminální třídy.

Zařídili se každý zvlášť. Byl v tu dobu pro ni moc výstřední. Z těch či oněch důvodů usoudila, že by se normálním životu neuzpůsobil. A tak své city odložil do úschovny, víceméně natrvalo. Jenomže se časem ukázalo, v jakém područí jej ona drží. Jiné ženy se zjevovaly a mizely. Jen ona, jediná ze všech, nikdy nezmizela. Krásná, pyšná, prohnilá, hněvivá. Vášeň nebo hysterie?

.

Tahle byla výjímečně krásná, pleť měla jemnou, jako krásná žena dokonce i dýchala. Tehdy, poprvé - pár pramínků černých vlasů, které vyklouzly z účesu, vypadaly silné a nezávislé. Dovolil si zábavnou představu, že někde v džungli byste z takových vlasů mohli udělat trpytku na pstruhy a navázat ji na ohnutý špendlík. Záchrana. Příliš unesený. Evropanka možná byla vyšší a silnější, než ona, ale vnitřně jistě zranitelnější.

A krotila jeho chutě jednat jako divá šelma, vždycky hned udělat každou pitomost, která mu bleskne hlavou. Často si říkal, že kdyby byl u ní v srdci prázdný pokoj, bez všeho zařízení, třeba i bez koberce , že by mu udělalo moc dobře, kdyby šel a lehl si tam tváří na dřevěnou podlahu.

.

Nemělo cenu mu říkat, že to byla nymfomanka, která konzumuje penisy jako na běžícím pásu a každým si nechá prostřelit srdce, a že mu to vůbec neslouží ke cti. Kdepak. Lidé jako on se předvádějí za účelem dramatického nebo reklamního efektu – vytvářejí si image. Jejich představa o vlastní osobě je určená k zveřejnění. Tak se představa nymfomanky v černém spodním prádle, zpracovávané statným mužem odzadu, může stát obrazem vhodným k zarámování.

A k pověšení. Vedle všech ostatních picassů z těch, co se mu líbí nejvíc – samé nosy a oči. Odstoupil jsem sám od sebe a zahleděl se jí do tváře. Nikdo na celé zeměkouli nemá takové rysy. Je to největší zázrak, co svět světem stojí.