Takže - z koncertu pana Joviho hodnotím nejvýše debatu u piva s belgickými děvčaty o skandální knize matky skandálního Houellebecqua. Jméno autorky nepodstatné, v každé debatě stejně redukována na "jeho matku, která vrací úder", ale to jsem nechtěl, tímto zmiňuji konkrétně dvě jiné věci: 1.) ANO!! V belgii jsou krásné dívky velmi kulturně zorientované!
2.) Všechny místní dívky mezi 15 a 29 lety věku nosí brýle. Krásné modely. Extravagantních. Avantgardních. Brýlí.
3.) Krásné belgické dívky jsou spíše mladé než krásné. Ale my, do hloubky jdoucí intelektuálové, si na těchto zorientovaných dívkách velmi zgustneme. Osvěžující. Heh.
Koncert bez adjektiv, jen to, že se odehrál a skončil a pak najednou z povrchu zemského zmizela všechna bruselská taxi! Jako - uplně všechna – hotový fenomén! Ne tak, že by přijížděla, byla za bojovného vlámského chrochtání obsazována a takto odjížděla. Ani ne tak, že by eventuelně pomalu projížděla kolem a po francouzsku arogantně ignorovala mávající davy. Prostě nebylo jich. Žádné. Ani jedno.
Tak jsme dali další pivo.
Pak jsme chytli taxi. Šofér: Are you polish? - Why? Sounds similar? - No. You look like Jaruzelski. - Wrong, I am all Miloshevic! (rozumej Caprio).
Letiště. Kontrolní průlet Nezbytnými věcmi. Oh!!! Konec dobrý, všechno dobré. The new one.
