a jiné podstatné informace mezi tou vatou
Ano, ano, jsem zpět doma v BA. Byly to šílené a úžasné týdny. Frankfurt, Antwerpy, Poprad, Brusel. Všude dobře, tak co doma. Všechny řitě světa i ta má.
Heh. Jistě to má nějaký důvod, že se v záři břitkých jarních paprsků kotoulejí smotky šedavé vaty po parketách.
Čeká mě bezodkladný úkol. Není vyhnutí. Musím najít svědomitou a pilnou cleaning-lady, teď, když mě opustila partnerka. Diskrétní a slušnou. Co mi nebude vyžírat ledničku, odpíjet ze stoleté whiskey (stoletá polská, sto let se jí nikdo nedotkl) a různě experimentovat s erotickými pomůckami. To by až tak nevadilo. Větší problém by nastal, kdyby nahlížela do rozestlaných knih a promíchala záložky. Dalo by těžkou práci navrátit se do nespoznaných peripetií příběhů Le Carreho (The mission song) - Ewana (On chesil beach) - Cunninghama (Vzorové dny) - Holana (Noc s Hamletem). Rozečítám další a další bez síly dokončit. To je moje diagnóza a podle toho i moje vztahy vypadají. A klidně by to mohla být i nějaká sedmnáctka. Mohla by tankovat u mě, když jí to svazáci chtějí v externím kulturním prostoru zakázat. Rád poskytnu azyl. Tahle krajina spěje do těžkých sraček, přátelé. Ale lidé jsou přizpůsobiví tvorové, to je tajemství úspěšné evoluce. Rychle si zvykají na všechno zlé, i na to dobré.
Jak říkal kamarád z golfu mezi dvěma odpaly: „Jak se mám? No nahovno!! Furt drajvuju šlajsny kurva!“
Všechno je relativní.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat